Již 2. ročník festivalu houslového virtuóza Setkávání Václava Hudečka proběhne od 5. do 7. června 2009 na zámeckém nádvoří a v kostele sv. Jiljí v Moravských Budějovicích. S ředitelem Moravské filharmonie Olomouc (MFO) Vladislavem Kvapilem jsme si povídali o připravovaných novinkách, o festivalech a o problémech, které provázejí řízení orchestru.

Moravská filharmonie Olomouc patří k nejstarším orchestrům v České republice. Kdy se přesně narodila a kdo byli její rodiče?
Moravská filharmonie se začala formovat a koncertovat v květnu 1945 ještě pod názvem Městský symfonický orchestr. Čestný název Moravská filharmonie obdržel tento orchestr na základě ministerského dekretu 4. září 1945 a první koncert pod tímto názvem se uskutečnil ve dvoraně Národního domu v Olomouci 8. září 1945. Na pořadu byly skladby Šeherezáda N. A. Rimského-Korsakova a programní kompozice Boj a vítězství olomouckého autora Ludvíka Pelíška. Dirigoval tehdejší šéf orchestru Dalibor Doubek.

Město Olomouc velkou duchovní tradici. Účastní se orchestr často koncertů sakrální hudby anebo se orientuje spíše na světský repertoár?
Moravská filharmonie se věnuje především světské hudbě, ale vynechat ze svého repertoáru díla sakrální tvorby by bylo ochuzení sebe sama a především posluchače o nádherná díla světové literatury. V Česku i za hranicemi naší vlasti jsme uvedli za posledních 15 let desítky duchovních skladeb našich i zahraničních velikánů přímo na objednávku pořadatelů.

MFO má na svém kontě více než 250 premiér nových skladeb. Nebudeme si to nalhávat, ale zájem publika, bohužel stále více konzervativnějšího, je spíše o „ověřená“ hudební díla. Rovněž pociťujete tyto tlaky v podobě menšího zájmu o novinky anebo je to jen problém Brna či Prahy?
Je nutné si přiznat, že velká většina premiér nových skladeb se odehrála před rokem 1989. Moravská filharmonie, podobně jako ostatní symfonické orchestry, povinně premiérovala díla se socialistickou tématikou někdy nevalné umělecké kvality. Tím nechci říci, že před rokem 1989 nevznikala kvalitní česká soudobá hudba. Po revoluci se kyvadlo přesunulo na druhou stranu a česká soudobá hudba se téměř neprovozovala a nenatáčela. Z ekonomických důvodů jsme začali natáčet soudobou hudbu zahraniční provenience pro zahraniční společnosti. V současnosti je podle mého názoru uvádění české soudobé hudby opět na postupném vzestupu, ale často nás brzdí, podle mého názoru, nesmyslné zastoupení českých autorů v zahraničí a tím neúměrná cena půjčovného notových materiálů těchto autorů.

Co se chystá za novinky právě teď?
Přiznám se, že premiéry žádné. I když každým rokem provedeme několik novinek z dílny absolventů JAMU v Brně na koncertech pořádaných právě JAMU.

Ožehavá otázka, jenž rozhodně musela přijít a které vás neušetřím. Finance. Je možné, a jak vlastně, uživit takový orchestr v době, která nahrává více hamburgerové kultuře než nadívaným slavičím jazýčkům?
Nesouhlasím s interpretací dnešní doby a s jejími uměleckými preferencemi. Zajistit finančně orchestr byl nelehký úkol v každé době. Podle mého názoru je potřeba spojit více zdrojů veřejných i soukromých i zdroje z vlastní umělecké činnosti. A mít v neposlední řadě štěstí na osvícené městské či krajské radní, které je potřeba přesvědčit, že podporovat kulturu je bohulibá záležitost. A tyto všechny aspekty se v Olomouci v posledních letech téměř zázračně setkaly.

Nemáte pocit, že celosvětová krize je jen jakési hysterické hnutí mysli? Bohužel se asi zásadně promítá i do financování MFO, že?
V dnešním globálním světě může i takové hysterické hnutí mysli, jak říkáte, způsobit dominový efekt a ekonomická krize je na světě. Musím konstatovat, že se zatím tento fakt do financování MFO zásadně nepromítl. Ale jak se říká: nechval dne před večerem. Snažíme se zajistit MFO ekonomicky a nečekáme se založenýma a nataženýma rukama na nějaké kulturní šrotovné.

Kolik vlastně má MFO hudebníků?
Počet hudebníků je 83, ale skutečný početní stav orchestru je 77,5 přepočtených úvazků. Snad je to srozumitelné.

A kolik ostatních zaměstnanců?
15 včetně vrátných a uklizeček.

Řízení orchestru je jedna věc. Věc spíše organizátorská a manažerská. Ale přece jen, abyste byl člověk na svém místě, je třeba mít nějaký vztah k hudbě. Jak to s vámi je?
Já jsme původně hudebník a do MFO jsem nastoupil v roce 1986 jako houslista. Mám za sebou studia na konzervatoři v Kroměříži a na hudební fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě.

Orchestr již dlouhodobě účinkuje na operním festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od loňského roku přibylo Setkávání Václava Hudečka v Moravských Budějovicích. Jak se vaši hudebníci vypořádávají s nepřízní počasí a vůbec s open-air festivaly?
Máme za sebou desítky open-air koncertů po celém Česku včetně zmiňovaných festivalů a řadu takových koncertů po Evropě. V současnosti je to běžná a žádaná forma koncertů a naši hudebníci to tak už berou.

Zeptám se přímo na Setkávání Václava Hudečka. První ročník vloni úspěšně proběhl. Jak ho nyní s odstupem vnímáte?
Za prvé jsem měl velkou radost, že nás pořádající agentura ARS/KONCERT oslovila. Věřím, že to bylo díky kvalitní umělecké práci našeho orchestru na festivale v Jaroměřicích. Za druhé jsem měl velkou radost, že to byl právě Václav Hudeček, můj velký přítel, který věnoval festivalu své jméno a své interpretační umění. A za třetí jsem měl radost, že všechno dobře dopadlo a festival pokračuje s MFO a dalšími sólisty včetně V. Hudečka a za silného partnerství Skupiny ČEZ.

Byli vloni hudebníci překvapeni, že hrají v netradičním prostředí koupaliště anebo jsou to ostřílení hoši, které už nic nepřekvapí...?
Nic je nepřekvapilo, i když na bazéně jsme hráli poprvé. A já jen doplním, že jsou to nejen ostřílení hoši, ale také dívky. Jsem zvědav na další překvapení a neobvyklá místa koncertů. Ale hlavně se těším na skvělá představení letošního ročníku a nepřeji festivalu žádné kapky z nebes.

Tomáš Kučera

---

zpět na archív